Mgr. Ivana Cabrnochová
Lídr Naše Praha 10 a kandidátka na starostku
Jmenuji se Ivana Cabrnochová. Jsem celoživotní Pražanka, matka tří dětí a člověk, který má rád práci, po které je vidět konkrétní výsledek. Ve škole, v nemocnici, na radnici i v Senátu jsem vždy cítila, že má smysl dělat věci, které lidem opravdu pomáhají.
Prahu znám jako své boty. Znám její ulice, školy, parky, kulturní místa, staré domy, památky i každodenní problémy lidí, kteří v ní žijí. Praha pro mě není jen město velkých plánů a složitých strategií. Je to místo, kde lidé vychovávají děti, chodí do práce, starají se o rodiče, řeší cestu k lékaři, bezpečí v okolí domu, školu pro děti, čistý park nebo dostupné služby blízko domova.
Profesně jsem prošla několika světy, které se možná na první pohled zdají odlišné, ale všechny mě naučily totéž: důležitá je odpovědnost, praktičnost a schopnost dotáhnout věci do konce. Deset let jsem pracovala v nemocnici na transfuzní stanici a v biochemické laboratoři. Během mateřské dovolené jsem vystudovala tělesnou a pracovní výchovu zdravotně postižených na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Dnes působím jako jednatelka České asociace paraplegiků CZEPA, jsem ředitelkou malé inovativní školy a pracuji také v oblasti památkové péče a archeologie.
Mám za sebou i zkušenost z veřejné správy. Byla jsem místostarostkou a radní velké městské části a v minulosti také senátorkou. Vím, jak funguje radnice, jak se připravují projekty, jak složité umí být rozhodování a jak snadno se dobrá myšlenka ztratí v nekonečných jednáních, studiích a odkladech. Zároveň vím, že když je vůle, odvaha a jasná odpovědnost, dají se věci posouvat.
Jsem člověk dohody a kompromisu. Nemám potřebu na své oponenty útočit ani z nich dělat nepřátele. Věřím, že i lidé s odlišnými názory spolu mohou mluvit normálně, věcně a s respektem. Politika má být služba, ne nekonečná válka všech proti všem. Na konci každé poctivé debaty ale musí přijít rozhodnutí. Právě to dnes v Praze často chybí. Otevře se důležité téma, začne se o něm mluvit, připraví se podklady, pak se všichni leknou vlastní odvahy a rozhodnutí nepřijde. Výsledek je odklad, provizorium a další problém, který lidem zůstane na stole.
Proto kandiduji za hnutí Naše Praha na Praze 10. Desítka má obrovskou sílu. Má svoje čtvrti, školy, sport, parky, kulturní paměť, seniory, rodiny, aktivní sousedy a místa, která k ní neodmyslitelně patří. Zároveň má projekty, které se příliš dlouho odkládají. Drážní promenáda, Kulturní dům Barikádníků, sídlo radnice, bezpečnost v konkrétních lokalitách, Gutovka, služby pro seniory, péče o veřejný prostor a rozumný rozvoj. To všechno jsou věci, které nemají zůstávat jen v debatách.
Chci Desítku, která drží pohromadě. Městskou část, kde se myslí na děti, seniory, školy, sport, kulturu, parky, dostupné služby i lidi se zdravotním postižením. Městskou část, která umí chránit svoji paměť a zároveň se nebojí rozhodovat o své budoucnosti.
Mám ráda výlety na kole, čas s dětmi, divadla, galerie, hrady a zámky, čtení pohádek před spaním i obyčejné povídání s přáteli. A mám ráda práci, která je užitečná. Právě proto jdu do Naší Prahy. Chci, aby se na Praze 10 méně odkládalo, méně vymlouvalo a více dotahovalo.
Chci Desítku, která drží pohromadě. Městskou část, kde se myslí na děti, seniory, školy, sport, kulturu, parky, dostupné služby i lidi se zdravotním postižením.
